Odborné články

Astronomie a příbuzné obory se neustále rychle vyvíjejí a naše poznání se neustále rozšiřuje. Proto je nezbytné udržet krok s vývojem moderní astronomie a astrofyziky. Aby se nám to lépe dařilo, budeme na této stránce přinášet odborné články na nejrůznější témata od předních odborníků v dané oblasti.

Další přehled aktualit z astronomie a kosmonautiky najdete na kmenových stránkách Hvězdárny Valašské Meziríříčí.

Loga OP a EU.

Co vypovídá rychlost tvorby hvězd v galaxiích o jejich vývoji?

Tvorba hvězd je jedním z nejdůležitějších astrofyzikálních dějů probíhajících v galaxiích. Významně ovlivnuje vzhled galaxie a její vlastnosti. Zároveň patří oblasti tvorby hvězd k nejkrásnějším a nejfotogeničtějším objektům Vesmíru. Tento článek se nevěnuje jednotlivým objektům ani detailům tvorby hvězd, nýbrž důsledkům tvorby hvězd pro vývoj galaxií a regulaci rychlosti vzniku nových hvězd na kosmologických časových škálách.

Mezihvězdné bubliny

Ač se může zdát, že je prostor mezi hvězdami prázdný, není tomu tak. Je v něm látka, tzv. mezihvězdná látka, která je ve většině místech neskutečně řídká, stále řidší než nejlépe vytvořené vakuum na Zemi. Nicméně tato látka ve vesmíru je a tím, že se v dalekohledu díváme na rozlehlé a zároveň vzdálené oblasti, můžeme ji navzdory její hustotě pozorovat.

Moderní historie využití balónů v astronomii

Stratosfréické balóny jsou jedním ze způsobů, jak mohou astronomové eliminovat negativní vliv zemské atmosféry na kvalitu zemské atmosféry. I když jsou relativně nákladné, pořád vyžadují o několik řádů nižší náklady v porovnání s kosmickými misemi. I přesto se však dostanou nad drtivou většinu objemu zemské atmosféry, kde jsou podmínky již velmi podobné těm, které panují ve vesmíru.

Přinášíme Vám souhrn zajímavých článků z oblasti astronomických výzkumů pomocí balónů.

Největší dalekohledy světa

Hvězdáři používají dalekohledy již více než 400 let. Za tuto dobu nastal v jejich konstrukci obrovský pokrok – od malého kukátka o průměru 3 cm k současným desetimetrovým přístrojům. Astronomové se snaží nahlédnout co nejdál do vesmíru – ale i do jeho minulosti – spatřit doposud neznámé objekty. A u těch známých rozlišit co nejvíce detailů a rozluštit další kosmické záhady.

Fotíme svět v noci

Řada potenciálně schopných fotografů automaticky odsuzuje možnost pořídit vkusnou, ne-li opravdu zdařilou fotografii s hvězdnatou oblohou nad nějakým pozemským monumentem. V článku si ukážeme, jak získat pěkný obrázek i s pomocí základní zrcadlovky se stativem a kabelovou spouští po ruce.

Využití balónů k výzkumu vesmíru

Ještě dříve, než se podařilo dopravit první kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země, vypouštěli astronomové dalekohledy pomocí balónů nad vrstvu oblačnosti, nad husté vrstvy zemské atmosféry. To jim mimo jiné umožnilo zlepšit rozlišení pořízených snímků za mnohem nižší cenu než v případě astronomických družic (pozorování ovšem trvalo podstatně kratší dobu). Tato metoda rovněž umožnila pozorování v oblastech vlnových délek, které nemohou proniknout až na zemský povrch (např. rentgenové či gama záření).

Meteorologie

Článek obsahuje vysvětlení základních meteorologických pojmů, nástin činnosti Českého hydrometeorologického ústavu a zejména jeho úseku Meteorologie a klimatologie, informace z historie meteorologických pozorování, zdroje meteorologických dat, metodiku meteorologických pozorování, strukturu staniční sítě, zobrazení a prezentace meteorologických dat. Text doprovází řada ilustračních fotografií a obrázků.

Autor článku, Ing. Pavel Lipina, je vedoucím oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu pobočky Ostrava.

Základní geologie Vnějších Západních Karpat

Vnější Západní Karpaty jsou geologickým celkem, který zaujímá východní část České republiky, odkud  pokračuje dále na území Slovenské  republiky, zhruba do údolí Váhu. V moravské části vnějších Západních Karpat, označovaných též jako flyšové Západní Karpaty, vychází na zemský povrch i starší, podložní soubor uloženin. Stýkají se tam dvě geologické jednotky, které se podílejí na  základní geologické stavbě České republiky.

Halové jevy

Mezi mnohé optické jevy v atmosféře (obecně zvané fotometeory) se řadí také halové jevy – jde o jevy vznikající díly lomu a odrazu slunečních či měsíčních paprsků na drobných ledových krystalech nacházejících se v ovzduší. K nejčastěji se vyskytujícím halovým jevům patří malé halo s poloměrem 22 ° kolem Slunce, vedlejší slunce (parhelia) mající vzhled duhově zbarvených skvrn po jeho obou stranách nebo halový sloup.

Na následujících řádcích se blíže seznámíme s ledovými krystaly, podmínkami vzniku halových jevů a s jejich vybranými formami. Rovněž bude zmíněna historie zkoumání halových jevů a několik podnětů k pozorování těchto působivých jevů.

 

Slnečné hodiny

Starobylým i moderným, jednoduchým a súčasne zložitým; jednoducho výnimočným zariadením na meranie času, ktoré pretrvalo od počiatkov kultúry až dodnes, sú slnečné hodiny.



mapa webu