Plánovaný výzkum Sluneční soustavy - 3
Vnější planety
Rozvoj kosmonautiky umožnil v posledních desetiletích detailní výzkum těles Sluneční soustavy. V počátcích kosmonautiky se jednalo spíše o průlety sond kolem zkoumaných těles (omezená doba na studium), později byly kosmické sondy naváděny na oběžné dráhy kolem Měsíce či planet. V několika případech se uskutečnila přistání kosmických sond na povrchu tělesa (případně vysazení malého průzkumného modulu). Podstatně více informací může získávat pojízdná laboratoř nebo balón vypuštěný do atmosféry planety, který nese gondolu s vědeckým vybavením. Ve třetí části se budeme věnovat výzkumu obřích planet a trpasličí planety Pluto.
JUPITER
K největší planetě Sluneční soustavy míří americká sonda JUNO. Start se uskutečnil 5. 8. 2011. Na eliptickou polární oběžnou dráhu kolem planety by měla být navedena v polovině roku 2016. Tato sonda NASA bude prolétávat asi 5 000 km nad oblačnou vrstvou planety. Hlavním cílem mise je lépe porozumět vzniku a vývoji této obří plynné planety.
Připravované kosmické sondy:
JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer)
Plánovaná kosmická sonda ESA, která bude realizována ve spolupráci s Roskosmosem. Sonda bude průběžně studovat atmosféru a magnetosféru obří planety. Hlavním cílem mise je výzkum tří Jupiterových měsíců – Europy, Ganymeda a Kallisto. Pod ledovým povrchem těchto měsíců se nachází obrovské oceány vody, a tudíž se jedná o kandidáty na případný výskyt primitivního života. Start sondy by se mohl uskutečnit v polovině roku 2022 z evropského kosmodromu v Kouru ve Francouzské Guyaně, přílet k Jupiteru v roce 2030. Předpokládaná životnost sondy je 3,5 roku.
Sonda bude vybavena panely slunečních baterií, které budou dodávat potřebnou elektrickou energii. Vzhledem ke vzdálenosti od Slunce budou mít plochu asi 70 m2. Na palubě sondy bude 11 vědeckých přístrojů navržených vědeckými týmy z 16 států Evropy, z USA a Japonska.
LAPLACE-P
Rusko zvažuje vyslat k Jupiteru dvě sondy: jedna by uskutečnila přistání na povrchu měsíce Ganymed, druhá by obíhala kolem planety Jupiter. Start by se mohl uskutečnit v roce 2023 pomocí dvou nosných raket Proton nebo Angara. Po šestileté cestě vesmírem by doputovaly k Jupiteru, přičemž by využily gravitační manévr při průletu kolem Venuše a dva gravitační manévry u Země. Přistávací modul o hmotnosti 800 kg přistane na povrchu měsíce Ganymed, druhá sonda bude navedena na oběžnou dráhu okolo něj, přičemž bude zajišťovat retranslaci dat z povrchu měsíce na Zemi.
Hmotnost vědecké aparatury přistávacího modulu bude kolem 50 kg, energii jim bude dodávat radioizotopový zdroj. Plánovaná životnost je několik měsíců po přistání.
Původně se uvažovalo o přistání na povrchu měsíce Europa, který je vhodnější pro případný výskyt mikrobiálního života v podpovrchovém oceánu, avšak prostředí na jeho povrchu je pro přistávací modul mnohem nebezpečnější, především z hlediska radiace.
SATURN
Na oběžné dráze kolem Saturnu krouží od 1. 7. 2004 sonda NASA s názvem CASSINI (start: 15. 10. 1997). Pokračuje ve výzkumu Saturnu a jeho prstenců, magnetosféry planety a ve studiu některých měsíců, především Titanu a Encelada. Sonda potvrdila přítomnost oceánů kapalné vody pod ledovým povrchem obou zmíněných měsíců. Někteří astrobiologové předpokládají existenci vhodného prostředí pro mikrobiální život. Činnost sondy byla prodloužena do září 2017.
Připravované kosmické sondy:
TiME (Titan Mare Explorer)
Jedná se o zatím neschválený projekt sondy, který počítá s vysazením plovoucí loďky na povrch jezera Ligeia Mare, objeveného na povrchu Titanu, které je tvořeno kapalnými uhlovodíky. Titan je jediným místem ve Sluneční soustavě, kde existuje analogický cyklus jako je koloběh vody v přírodě na naší Zemi, jen s tím rozdílem, že místo vody cirkulují kapalné uhlovodíky: v podobě deště kapky uhlovodíků dopadají na povrch měsíce, v podobě potoků a řek se stékají a vytvářejí jezera a moře, následuje proces vypařování, tvorba oblačnosti, déšť a vše se opakuje neustále dokola.
V roce 2011 se rozhodovalo o realizaci jednoho ze tří projektů: TiME, GEMS k výzkumu Marsu a Comet Hopper k výzkumu komety. Přednost dostala sonda k výzkumu Marsu, která byla nakonec pojmenována InSight (viz sondy k Marsu). Projekt sondy TiME může být zvažován při dalším výběru.
PLUTO
New Horizons
K trpasličí planetě Pluto směřuje sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006, startovní hmotnost 465 kg). Jako jediná ze sond, které opustí Sluneční soustavu, nenese na své palubě poselství mimozemšťanům. Dne 20. 2. 2007 prolétla kolem planety Jupiter, která jej navedla na dráhu k Plutu a jeho soustavě měsíců. Průlet kolem Pluta se uskuteční 14. července 2015.
Mezi hlavní úkoly sondy patří:
- Určení chemického složení povrchu Pluta a Charona;
- Studium geologie a morfologie povrchu Pluta a Charona;
- Studium atmosféry Pluta a určení rychlosti jejího úniku;
- Pátrání po atmosféře kolem Charona;
- Zhotovení teplotní mapy povrchu Pluta a Charona;
- Pátrání po případném prstenci a dalších měsících Pluta;
- Výzkum minimálně jednoho objektu z Kuiperova pásu.
V současné době se hledá další výzkumný cíl pro sondu – těleso Kuiperova pásu, k němuž by po průletu kolem Pluta zamířila.
František Martinek, Hvězdárna Valašské Meziříčí
 |
 |
 |
 |
 |
 |